Který zákon poprvé stanovil, že smlouvy o žlutých psech jsou nezákonné a nevymahatelné?

Smlouvy žlutých psů byly běžnou praxí na počátku 20. století ve Spojených státech, kdy zaměstnavatelé vyžadovali, aby jejich zaměstnanci podepisovali dohody, v nichž se zavazovali nevstupovat do odborů. Těmto smlouvám se říkalo “žlutý pes”, protože byly často vytištěny na žlutě zbarveném papíře a sloužily zaměstnavatelům jako způsob, jak si udržet kontrolu nad svou pracovní silou a zabránit vzniku odborů.

Tyto smlouvy však čelily rostoucí kritice ze strany zaměstnanců a odborových aktivistů, kteří tvrdili, že porušují základní práva zaměstnanců organizovat se a kolektivně vyjednávat. Přelomový případ proti smlouvám žlutých psů přišel v roce 1915 s rozhodnutím ve věci Adair v. United States.

V tomto případě byl Robert L. Adair, zaměstnanec železniční společnosti, propuštěn za porušení smlouvy o žlutých psech tím, že vstoupil do odborové organizace Brotherhood of Locomotive Firemen. Adair napadl ústavnost smluv typu yellow dog s tím, že porušují jeho právo svobodně se sdružovat a organizovat. Případ se nakonec dostal až k Nejvyššímu soudu Spojených států.

Nejvyšší soud v rozhodnutí v poměru 6:2 potvrdil ústavnost smluv o žlutých psech s tím, že se jedná o platný výkon smluvní svobody. Rozhodnutí však vyvolalo značnou kontroverzi a debatu, neboť nesouhlasící soudci tvrdili, že tyto smlouvy představují nekalé a donucovací praktiky, které podkopávají práva pracovníků. Toto rozhodnutí připravilo půdu pro další právní bitvy a nakonec vedlo v následujících letech k erozi smluv “žlutých psů”.

Pozadí smluv se žlutými psy

Smlouva typu “žlutý pes” je pracovní smlouva, ve které se zaměstnanec zavazuje, že nebude vstupovat do odborů nebo je podporovat, což je podmínkou jeho zaměstnání. Tyto smlouvy byly běžně používány zaměstnavateli na počátku 20. století k potlačení snah o organizování odborů.

Výraz “žlutý pes” vznikl ze slovního spojení “yellow dog Democrat”, které označovalo člověka, který by volil demokratického kandidáta, i kdyby byl žlutý pes. V dělnickém kontextu byly smlouvy typu “žlutý pes” považovány za porušení práv zaměstnanců a způsob, jak si zaměstnavatelé mohli udržet kontrolu nad svou pracovní silou.

Smlouvy typu žlutý pes byly nejrozšířenější na konci 19. a na počátku 20. století, kdy industrializace a vznik odborů vedly ke střetům mezi dělníky a zaměstnavateli. Mnoho zaměstnavatelů používalo tyto smlouvy jako prostředek, jak zabránit svým zaměstnancům ve vstupu do odborů nebo v jejich podpoře, což považovali za ohrožení svých obchodních zájmů.

Legálnost smluv “žlutých psů” byla předmětem mnoha sporů. V roce 1915 rozhodl Nejvyšší soud v přelomovém případu Coppage v. Kansas, že smlouvy o žlutých psech jsou vymahatelné, a shledal, že neporušují právo zaměstnanců na smluvní svobodu. Veřejné mínění se však obracelo proti těmto smlouvám a ty se staly středem zájmu dělnických aktivistů, kteří se snažili zajistit větší práva pro zaměstnance.

V roce 1932, kdy byl přijat zákon Norris-LaGuardia, se začala vlna odporu vůči smlouvám typu “yellow dog” obracet. Tento zákon omezil používání soudních příkazů v pracovních sporech a znemožnil vymahatelnost smluv “žlutých psů” u federálního soudu. Zákon byl vnímán jako vítězství odborů a krok k ochraně práv zaměstnanců organizovat se a kolektivně vyjednávat.

Navzdory zákonným omezením se smlouvy typu “žlutý pes” v některých odvětvích používaly až do přijetí Národního zákona o pracovních vztazích (NLRA) v roce 1935. Zákon NLRA, známý také jako Wagnerův zákon, zaručoval pracovníkům právo vstupovat do odborů a účastnit se kolektivního vyjednávání. Tento přelomový zákon znamenal významnou změnu v rovnováze sil mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a účinně ukončil rozšířené používání smluv typu “žlutý pes”.

Historický význam rozhodnutí

Rozsudek proti smlouvám “žlutých psů” v přelomovém případu byl zlomovým bodem v dějinách amerického odborového hnutí. Znamenal první právní uznání práva zaměstnanců organizovat se a kolektivně vyjednávat, čímž vytvořil precedens pro budoucí případy týkající se pracovních práv a položil základy moderního odborového hnutí.

Před tímto rozsudkem měli zaměstnavatelé nad svými zaměstnanci značnou moc a používali smlouvy “žlutých psů”, aby jim zabránili vstupovat do odborů a uplatňovat svá práva na kolektivní vyjednávání. To vytvářelo nerovnováhu moci na pracovišti, kdy pracovníci měli jen malé možnosti ovlivňovat své pracovní podmínky a často čelili tvrdému zacházení ze strany zaměstnavatelů.

Rozsudek nejen zrušil platnost žlutých smluv, ale také stanovil zásadu, že zaměstnanci mají právo svobodně se sdružovat a zakládat odbory bez zásahů zaměstnavatelů. Tato ochrana práv zaměstnanců otevřela cestu k rozvoji odborů a zlepšení pracovních podmínek pro miliony amerických zaměstnanců.

Kromě toho rozsudek upozornil na problematiku vykořisťování a nespravedlivého zacházení s pracovníky, vyvolal veřejnou diskusi a vedl k větší podpoře pracovních práv. Pomohl změnit veřejné mínění ve prospěch práv zaměstnanců a vedl k přijetí následných právních předpisů na ochranu zaměstnanců, jako je například zákon o národních pracovních vztazích z roku 1935.

Závěrem lze říci, že rozhodnutí proti smlouvám se žlutými psy v přelomovém případu bylo významným momentem v dějinách amerického odborového hnutí. Znamenal krok směrem k větší rovnosti a spravedlnosti pro pracovníky a uznal jejich právo organizovat se a kolektivně vyjednávat. Rozsudek připravil půdu pro budoucí pokrok v oblasti pracovních práv a sehrál klíčovou roli při formování moderního odborového hnutí.

ČASTO KLADENÉ OTÁZKY:

Co je to smlouva žlutého psa?

Smlouva “žlutého psa” je právní dohoda, v níž se zaměstnanec zavazuje, že se jako podmínku zaměstnání nepřipojí k odborové organizaci ani se nebude účastnit odborových aktivit.

Jaký byl přelomový případ, který rozhodl proti žlutým smlouvám?

Přelomovým případem, který rozhodl proti žlutým smlouvám, byl případ XYZ vs. ABC Company. V tomto případě soud rozhodl, že smlouvy typu yellow dog jsou protiústavní a porušují práva zaměstnanců na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání.

Jaké argumenty předložili zastánci žlutých smluv?

Zastánci žlutých smluv tvrdili, že tyto smlouvy jsou nezbytné k ochraně práv zaměstnavatelů a k udržení stabilního a efektivního pracoviště. Domnívali se, že povolení odborům organizovat se by vedlo k rozvratu a bránilo by hospodářskému pokroku společnosti.

Jak rozhodnutí proti smlouvám typu yellow dog ovlivnilo odborové hnutí?

Rozhodnutí proti smlouvám žlutých psů mělo významný dopad na odborové hnutí. Poskytlo pracovníkům svobodu vstupovat do odborů a zapojit se do kolektivního vyjednávání bez obav ze ztráty zaměstnání. Toto rozhodnutí pomohlo posílit odborové hnutí a vedlo k zavedení práv zaměstnanců a lepších pracovních podmínek.