Jaké byly smlouvy se žlutými psy?

Smlouvy “žlutého psa”, známé také jako “železná přísaha” nebo “protiodborové dohody”, označují pracovní smlouvy, které zakazují zaměstnancům vstup do odborů. Tyto smlouvy byly ve Spojených státech hojně využívány koncem 19. a počátkem 20. století, zejména v odvětvích, kde odbory nabývaly na síle.

Výraz “smlouva se žlutým psem” pochází z počátku 19. století, kdy byla žlutá barva spojována se zbabělostí nebo zradou. Tyto smlouvy často používali zaměstnavatelé, aby zabránili pracovníkům organizovat se, protože odbory představovaly hrozbu pro jejich kontrolu nad pracovní silou. Podpisem smlouvy o žlutém psu se zaměstnanci zavazovali, že nevstoupí do odborů ani se nebudou účastnit žádných činností souvisejících s odbory. Porušení těchto smluv mohlo vést k okamžité výpovědi.

Smlouvy “žlutých psů” byly obzvláště rozšířené v odvětvích, jako je těžební průmysl, výroba a doprava, kde se dělníci potýkali s tvrdými podmínkami a nízkou mzdou. Zaměstnavatelé považovali odbory za hrozbu pro svou ziskovost a snažili se udržet kontrolu nad svými pracovníky. Tím, že zaměstnavatelé nutili pracovníky k podpisu těchto smluv, se snažili udržet organizovanost pracovních sil a zabránit stávkám nebo jiným kolektivním akcím.

Ačkoli byly smlouvy typu “žlutý pes” v této době hojně využívány, setkávaly se s rostoucím odporem odborových aktivistů a zákonodárců, kteří se domnívali, že porušují práva zaměstnanců. Několik států přijalo zákony zakazující nebo omezující používání smluv “žlutých psů” a zákonnost těchto smluv se stala předmětem diskusí. V roce 1932 byl ve Spojených státech přijat zákon Norris-LaGuardia Act, který zakázal používání smluv typu yellow dog u federálních soudů.

Počátky smluv typu “žlutý pes

Smlouvy typu “žlutý pes” mají dlouhou historii, která má kořeny na konci 19. a počátku 20. století ve Spojených státech. Tyto smlouvy používali především zaměstnavatelé k regulaci chování svých pracovníků a k omezení jejich práv v různých odvětvích, včetně hornictví, výroby a dopravy.

Výraz “žlutý pes” pochází ze žlutého papíru, na kterém byly tyto smlouvy často vytištěny. Samotné smlouvy byly dohodami mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, v nichž se zaměstnanec zavazoval, že nebude vstupovat do odborů nebo je podporovat jako podmínku zaměstnání. Tím byli zaměstnanci fakticky zbaveni práva na kolektivní vyjednávání a možnosti prosazovat lepší pracovní podmínky, mzdy a výhody.

Smlouvy typu “žlutý pes” byly hojně využívány v obdobích intenzivních pracovních nepokojů a odborových aktivit, kdy se zaměstnavatelé snažili udržet kontrolu nad svými zaměstnanci a zabránit odborové organizaci. Tyto smlouvy byly považovány za způsob, jak potlačit organizování pracovníků a zachovat status quo, pokud jde o pracovní podmínky a práva zaměstnanců.

Legálnost smluv “žlutých psů” byla předmětem mnoha diskusí. Na počátku 20. století přijaly vlády mnoha států a federální vláda zákony, které omezovaly nebo zakazovaly používání těchto smluv. Některé soudy a zaměstnavatelé však tvrdili, že tyto smlouvy jsou chráněny smluvní svobodou, což je základní princip amerického práva. Teprve ve 30. letech 20. století a po přijetí zákona o národních pracovních vztazích (National Labor Relations Act) byly smlouvy o žlutých psech definitivně prohlášeny za nevymahatelné u federálního soudu.

Dnes jsou smlouvy typu yellow dog obecně považovány za nezákonné a za porušení práv zaměstnanců. Pracovní zákony přijaté ve 20. století spolu se soudními rozhodnutími a měnícími se společenskými postoji k právům pracovníků postupně omezily používání těchto smluv a zvýšily ochranu pracovníků.

Kontroverze kolem smluv “žlutých psů

Smlouvy “žlutých psů”, známé také jako “železné přísahy”, byly v historii předmětem mnoha sporů. Tyto smlouvy byly neustále kritizovány pro svou kontroverzní povahu a omezení práv pracovníků.

Jednou z hlavních kontroverzí kolem smluv typu žlutý pes je omezení svobody sdružování, které ukládají. Tyto smlouvy vyžadují, aby se zaměstnanci jako podmínku zaměstnání zavázali, že nebudou vstupovat do odborů ani je podporovat. Toto omezení je považováno za porušení práv zaměstnanců organizovat se a kolektivně vyjednávat o lepších mzdových a pracovních podmínkách.

Kromě toho jsou smlouvy typu “žlutý pes” kritizovány pro svůj potenciál vytvářet nekalé pracovní praktiky. Tím, že zaměstnavatelé nutí pracovníky podepsat tyto smlouvy, mohou účinně zabránit zaměstnancům stávkovat nebo se účastnit jakékoli formy odborového aktivismu. To může vést k nerovnováze sil mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, kdy zaměstnanci mají omezenou vyjednávací sílu a jsou vydáni na milost a nemilost požadavkům svých zaměstnavatelů.

Další kritikou smluv typu “žlutý pes” je jejich dopad na bezpečnost a pohodu zaměstnanců. Tím, že zaměstnancům brání ve vstupu do odborů, nemusí mít zaměstnanci přístup k potřebným zdrojům a podpoře při řešení problémů s bezpečností na pracovišti. Bez možnosti kolektivně prosazovat bezpečnější pracovní podmínky mohou být zaměstnanci zranitelnější vůči nehodám a úrazům na pracovišti.

V poslední době roste odpor proti smlouvám typu “žlutý pes” a mnozí se zasazují o jejich zrušení. Odbory a obhájci práv zaměstnanců tvrdí, že tyto smlouvy porušují základní pracovní práva a udržují vykořisťovatelské pracovní praktiky. Jsou vyvíjeny snahy o prosazení legislativních změn, které by zakázaly smlouvy “žlutých psů” a chránily práva pracovníků na organizování a kolektivní vyjednávání.

Dopad smluv “žlutých psů” na práva pracovníků

Smlouvy typu “yellow dog” měly na počátku 20. století významný dopad na práva zaměstnanců. Tyto smlouvy, známé také jako železné přísahy nebo protiodborové dohody, byly dohody podepsané pracovníky, že nebudou vstupovat do odborů nebo je podporovat. Jejich účelem bylo zabránit pracovníkům v organizování a kolektivním vyjednávání o lepších pracovních podmínkách, vyšších mzdách a lepším zacházení ze strany zaměstnavatelů.

Jedním z hlavních dopadů smluv “žlutých psů” bylo potlačení svobody sdružování pracovníků. Tím, že tyto smlouvy zakazovaly zaměstnancům vstup do odborů, účinně potlačovaly schopnost zaměstnanců kolektivně vyjednávat a prosazovat svá práva. To mělo na pracovníky nepříznivý dopad, neboť jim bylo upřeno právo vyjádřit svůj názor na pracovišti a byli vydáni na milost a nemilost zaměstnavatelům.

Smlouvy typu “žlutý pes” rovněž přispívaly k vykořisťování pracovníků. Bez ochrany a kolektivní moci odborů byli zaměstnanci zranitelní vůči nespravedlivému zacházení a zneužívání ze strany zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé mohli volně stanovovat nízké mzdy, nařizovat dlouhou pracovní dobu a zanedbávat bezpečnost pracovníků bez obav z postihu. To vytvářelo nerovnováhu moci na pracovišti, která zvýhodňovala zaměstnavatele před zaměstnanci.

Smlouvy typu “žlutý pes” navíc udržovaly nerovnost mezi zaměstnavateli a pracovníky. Tyto smlouvy posilovaly představu, že pracovníci jsou pouze zbožím na jedno použití, které lze v případě nespokojenosti s pracovními podmínkami snadno nahradit. Posilovaly představu, že zaměstnavatelé mají veškerou moc a že pracovníci jsou postradatelní. Tato nerovnováha moci ještě více marginalizovala pracovníky a ztěžovala jejich schopnost hájit svá práva.

Závěrem lze říci, že smlouvy typu “žlutý pes” měly hluboký dopad na práva pracovníků, neboť potlačovaly jejich svobodu sdružování, přispívaly k jejich vykořisťování a udržovaly nerovnost na pracovišti. Tyto smlouvy byly nástrojem, který zaměstnavatelé používali k udržení kontroly nad svou pracovní silou a k zabránění pracovníkům v prosazování jejich práv. Teprve po přijetí zákona National Labor Relations Act v roce 1935 byly smlouvy typu “žlutý pes” považovány za nevymahatelné, což umožnilo pracovníkům konečně uplatnit své právo na vstup do odborů a jejich zakládání.

ČASTO KLADENÉ OTÁZKY:

Co je to smlouva “žlutého psa”?

Smlouva “žlutého psa” označuje typ pracovní smlouvy, která vyžaduje, aby se pracovníci zavázali, že nebudou vstupovat do odborů nebo je podporovat jako podmínku svého zaměstnání.

Kdy se žluté smlouvy začaly hojně používat?

Smlouvy typu “yellow dog” se ve Spojených státech hojně používaly koncem 19. a počátkem 20. století, zejména v průmyslových odvětvích, jako je těžba, výroba a doprava.

Proč byly smlouvy “žlutých psů” kontroverzní?

Smlouvy “žlutých psů” byly kontroverzní, protože byly považovány za způsob, jakým zaměstnavatelé potlačují práva pracovníků a brání jim v organizování a prosazování lepších pracovních a mzdových podmínek.

Jaké byly důsledky pro pracovníky, kteří porušili smlouvy “žlutých psů”?

Pracovníci, kteří porušili smlouvy “žlutých psů”, mohli čelit okamžitému propuštění z práce a také právním důsledkům, jako jsou pokuty nebo odnětí svobody. V některých případech byli také zařazeni na černou listinu budoucích pracovních příležitostí.